Duben 2018

Stanice Vozovna

5. dubna 2018 v 22:01 | Collin
Cílová stanice metra je ve skutečnosti, přesně jak název napovídá, zároveň skladiště vozů. V obrovských prostorách stojí hned několik zapřášených, nepojízdných a rozbitých vagónů, mnohé z nich mají vypáčené dveře a rozbitá okna. Okolo nich se válejí drobné střepy, ty velké jsou pryč. Možná by ale staré vlaky mohly posloužit jako útočiště pro ty, o kterých mafie neví, nebo dávají přednost tajnějšímu bydlení, ale má to své nevýhody. Žádná tekoucí voda, žádné ohledy na soukromý majetek - pokud si to dobře neohlídáš.
Hodně štěstí.

Galeon

5. dubna 2018 v 21:56 | Azík |  Kanalizace
Zanedlouho se mokrá stezka podél stružky splašků začíná rozšiřovat. Každým krokem působí udržovaněji - jako by vedla k něčemu, co se ani nehodí do okolního plísní zdobeného zapomenutého světa pod Městem.

Do oslizlé stěny o kousek dál někdo vsadil dveře. Nad nimi poblikává neonový rudý nápis "Galeon", ale čas a nedostatek odborné péče mu dává poněkud zapšklý ráz.

Pokud k těm dveřím přijdeš a pokusíš se je otevřít, zjistíš, že to jde velmi snadno - jsi-li zde ve 3:00 odpoledne až 3:00 dopoledne, jak tě citlivě upozorňuje zaprášená a zpola nečitelná tabulka opodál. Pokud přicházíš mimo tyto hodiny, nacházíš dveře zamčené.

...

Podařilo-li se ti dostat se dovnitř, možná máš štěstí a saxofon v koutku místnosti zrovna v rukou postarší hudebnice vydává prazvláštní tóny. Před sebou má ta žena dvě sklenice - jednu na whiskey, kterou jí barman chodí pravidelně dolévat, druhou na dýška od posluchačů.

A možná štěstí nemáš a kout je prázdný. Co však prázdné v otevírací době určitě není, je bar. Kdoví, možná bude mít barman nějakou zajímavou informaci? Nebo by nebylo od věci zjistit, čím se v takovém podniku platí. Možná by nebylo od věci s ním zapříst konverzaci? A možná naopak...

Pár stolů je rozestavěno různě po místnosti. Často jsou zdobeny tématikou kostek a karet. Stěny lemují hrací automaty, které jsou však evidentně nefunkční, mnohé dokonce viditelně rozbité.

Za barem jsou mimoto nějaké dveře.


Nedostaneš se nahoru

5. dubna 2018 v 21:45

Z vnitřní strany poklop kanálu nejde otevřít! Vrať se zpátky do Stoky!


Nemůžeš nahoru

5. dubna 2018 v 20:50

Vchod nahoru je mafií uzavřen! Vrať se zpátky do Králíkárny.


Stanice Kulturní dům

5. dubna 2018 v 20:42 | Collin
Na podlaze celého nástupiště jsou rozesety tmavé skvrny zaschlé krve i jiných tělních tekutin. Světla skoro nesvítí. Nápisy jsou ztrhané. Cedule ukazující směr tentokrát chybí. Některé zdi jsou rozbité. V koutech se dají najít kostičky potkanů i větších zvířat, asi koček a psů. Všude ve vzduchu visi těžký zápach krve a hnijícího masa. Slzí z něj oči. Potkani tady nechodí tak často a když už tak velmi potichu a snaží se brzy zmizet.
Místo je zneklidňující.
A přesto se zdá často užívané! Hladem zesláblého poutníka často přiláká i zaschlá krev na podlaze k olíznutí, byť je to odporné a může to být i smrtelně nebezpečné.
Ale na těchto místech se hlasí ke slovu ty nejnižší instinkty.


Rozcestí

5. dubna 2018 v 20:01 | Collin
Prosím vyber zda je tu tvá postava víceméně "oficiálně" a místní mafie jí povolila vstup do jimi spravovaných prostor, či inkognito - tvůj výběr ovlivní jen místo, kudy se dostaneš do hry.

Stoka

3. dubna 2018 v 17:32 | Azík

Příčky vbité do stěny jsou mastné a rezavé předávače infekcí. Na jejich konci blíže slunci je těžký poklop, jehož dírami protéká dešťová voda a špína z ulice. Je špatně uzavřený, s trochou snahy se dá otevřít, o tom ale málokdo ví - není divu, do uličky, kde kanál sídlí, páchne jen málokdo a ten většinou nemá starost zrovna o kanál.

Ucítíš, jak se ve vzduchu zvyšuje vlhkost. Svěžest však brzy střídá odpudivý zápach vod staré stoky.

Vynoříš se na mokrém betonovém chodníku, který tvoří pravý břeh stojatému korytu industriálních splodin pokojně vysychajících před tebou. Ticho narušuje tichý, skoro až rytmický zvuk kapek dopadajících na hladinu kapaliny. Kdoví, co to kape ze stropu, ale snad je to obyčejná voda z povrchu.
Betonové stěny kolem jsou poseté starými graffity a zrezivělými značkami, o jejichž autorství se nejspíše dělí vyvrhelové a pracovníci městské čističky odpadních vod. Podle toho, v jakém stavu jsou, se ale dá pochybovat, jestli sem jedna nebo druhá skupina ještě někdy zavítá.

Jen jedna vypadá, jako by nezažila Třetí válku. Sice trochu zašpiněná, ale pořád rudá a čitelná. "Galeon", stojí na ní. Ukazuje někam do prava. Možná by nebylo od věci se tam podívat?

Na druhou stranu, v opačném směru, temná mezi stíny, schovává se úzká prasklina ve zdi, jakoby čekala na prozkoumání...